4-denní pracovní týden: Budoucnost či utopie?
3.3.2023
Představte si, že pracujete jen čtyři dny v týdnu. Zbývající dny odpočíváte, věnujete se své rodině či koníčkům. Mzda se nezmění, nepřijdete ani o pracovní benefity. Váš pracovní týden nebude trvat 40, ale pouze 32 hodin. Budete efektivní, váš nadřízený bude spokojen. Je čtyřdenní pracovní týden realita či utopie?
Šťastní, odpočatí zaměstnanci, kteří se věnují práci pouhé čtyři dny v týdnu a spokojený šéf, který si vysoce cení efektivity svých zaměstnanců.
Není to pohádka, ale model čtyřdenního pracovního týdne, který již otestovalo několik zemí (nejen) v Evropě. Výsledky pilotních projektů jsou velmi pozitivní.
Čtyřdenní pracovní týden testovala např. pojišťovna NN. V jejím případě šlo o hybridní spojení, kdy měli zaměstnanci možnost pracovat pouze čtyři dny v týdnu, avšak měsíčně museli naplnit plný pracovní fond pětidenního pracovního týdne. „Po roce jsme spokojeně konstatovali, že náš nový model práce je úspěšný. Neměl negativní vliv ani na produktivitu, ani na pracovní výkon, efektivitu a kvalitu NN servisu,“ uvedla Jana Šimková, HR Business Partner pro pojišťovnu NN.
Kde už není čtyřdenní pracovní týden jen fikcí?
Vyzkoušeli ho už na Novém Zélandu, ve Velké Británii, ale i v Belgii a na Islandu. Všechny experimenty mají jeden společný znak - jejich výsledkem je pozitivní hodnocení jak zaměstnanců, tak zaměstnavatelů. Do testování čtyřdenního pracovního týdne byly zapojeny společnosti z různých odvětví. Zkoumaly se dopady na soukromý i státní sektor, zúčastnily se ho různé vzorky zaměstnanců. Jak hodnotí model čtyřdenního pracovního týdne v Japonsku, v Anglii či na Islandu?
Čtyřdenní pracovní týden vyzkoušeli i pracovití Japonci
První vlaštovkou v zemi workoholiků byla společnost Panasonic. Protože work-life balance je silnou hodnotou společnosti, umožnila svým zaměstnancům vyzkoušet si čtyřdenní pracovní týden. Očekávají, že zavedením tohoto modelu vysoce stoupne efektivita i spokojenost zaměstnanců. Je to výzva, když vezmeme v potaz, že v Japonsku není vůbec neobvyklé pracovat po pracovní době nebo během dovolené. Podaří se jim dosáhnout stejných výsledků jako japonskému Microsoftu?
Tam se rozhodli pro tento experiment s přibližně 2300 zaměstnanci. Generální ředitel Microsoft Japan Takuya Hirano se k tématu čtyřdenního pracovního týdne pro Guardian vyjádřil takto: „Chci, aby zaměstnanci sami přemýšleli a vyzkoušeli si, jak mohou dosáhnout stejných výsledků i s pracovní dobou zkrácenou o 20%.“ Zároveň dodal, že zbývající čas by měli zaměstnanci využít k odpočinku a dalšímu vzdělávání.
Volné pátky přinesly do firmy šťastnější, efektivnější zaměstnance a zvýšení produktivity až o 40%. Mělo to i pozitivní ekologický dopad. Snížila se spotřeba elektrické energie v kancelářích i množství vytištěných papírů.
Británie ve fázi testování, na Islandu už i v zákonech
Nezávislá organizace Autonomy, která se (mimo jiné) angažuje v tématech ekologie a budoucnosti práce, iniciovala spuštění experimentu čtyřdenního pracovního týdne ve Velké Británii. Reakce zaměstnanců jsou velmi pozitivní. Do pilotního projektu se zapojilo téměř 70 organizací, přičemž až 95 % z nich uvádí, že produktivita zůstala nezměněna nebo se zvýšila. Mezi zapojenými společnostmi jsou banky, marketingové agentury i místní obchody.
V environmentální organizaci Platform London vypočítali, že pokud by se pracovní týden plošně zkrátil na čtyři dny, emise uhlíku by klesly o 127 milionů tun ročně. Britští zákonodárci se budou v krátké době zabývat změnou legislativy, která by umožnila pracovní týden zkrátit.
Island byl jednou z prvních zemí, ve které se začalo o čtyřdenním pracovním týdnu mluvit nahlas. Pilotní projekty ukončili v roce 2019. Experiment probíhal na vzorku 2500 pracovníků z veřejného i soukromého sektoru. A výsledky? Úžasné. Ředitel výzkumu z organizace Autonomy uvedl pro BBC: „Ukazuje se, že veřejný sektor je zralý na to, aby byl průkopníkem kratších pracovních týdnů - a z toho se mohou poučit i jiné vlády.“ Výsledkem průzkumu bylo to, že byl model čtyřdenního pracovního týdne zaveden do legislativy. I proto pracuje nebo může pracovat až 86 % islandských zaměstnanců pouze čtyři dny v týdnu.