Dovolenou navíc má o desetinu méně lidí než před rokem, nefinanční i finanční benefity zaměstnavatel

2.11.2009

Odměny dostává o necelých šest procent méně lidí než před rokem. Zatímco ve třetím čtvrtletí dosahovaly v průměru přes 15 tisíc korun, přesně po roce je to jen kolem 14 200 korun. Ještě horší situace panuje u nefinančních benefitů. Vyplývá to z rozsáhlého platového průzkumu Merces.cz, do kterého se zapojilo téměř 100 tisíc zaměstnanců.

„Pokles ekonomiky nutí firmy stále více šetřit. Jako obvykle jsou první na řadě zaměstnanecké benefity, finanční i nefinanční. Pokračuje tak vlastně vývoj, který jsme zaznamenali v předchozích analýzách. Pro zaměstnavatele je stále mnohem jednodušší omezovat nefinanční benefity a snižovat odměny. Naproti tomu snížení mezd a další úspory mimo personálie jsou náročnější opatření," říká jednatel společnosti Profesia Dalibor Jakuš.

Také ve třetím čtvrtletí letošního roku došlo k výrazným poklesům počtu zaměstnanců, kteří mají ten či onen nefinanční benefit. Například dovolenou nad zákonné minimum už nemá necelých 38 % zaměstnanců jako vloni, ale pouze 26,5 procenta. K poklesu o zhruba deset procentních bodů došlo také u benefitů jako jsou nápoje na pracovišti zdarma, příspěvek na důchodové připojištění. „Stejně klesal podíl lidí, kteří se bezplatně vzdělávají na firemní náklady nebo mají flexibilní pracovní čas," dodává Dalibor Jakuš. Kompletní výsledky přináší následující tabulka:


Tabulka 1: Porovnání počtu lidí pobírajících nefinanční benefity (3q 2009/2008)


Zdroj: Merces.cz

Ke škrtání benefitů se nejvíce přiklonily společnosti do 50 zaměstnanců, kde nejčastěji kráceným benefitem byly nápoje zdarma na pracovišti (o 14 %), mobilní telefon pro soukromé účely (o 10 %) a příspěvek na stravu nad rámec zákona (o 10 %). Naopak nejméně se krácení benefitů zatím dotklo zaměstnanců velkých a středních podniků, což odpovídá velikosti nad 250 zaměstnanců. „Zatímco ve firmách do deseti zaměstnanců přišlo o některý z benefitů v průměru téměř 6,5 procenta z nich, ve velkých firmách je tento průměrný pokles pod čtyři procenta," upřesňuje Dalibor Jakuš.

Následující tabulka ukazuje srovnání podílu zaměstnanců, kteří pobírali nefinanční benefity ve třetím čtvrtletí letos a v minulém roce:


Tabulka 2: Nefinanční benefity dle velikosti společností, které je poskytují (změna 09/08 v procentních bodech)

Zdroj: Merces.cz

Jak vidno, naprosto ve všech políčkách jsou poklesy. Například ve firmách do 10 zaměstnanců se počet lidí s flexibilní pracovní dobou snížil o více než 16 procent. Naproti tomu největší firmy tento nefinanční benefit neomezovaly tak výrazně - vzaly ho pouze čtyřem procentům zaměstnanců.

K nejvýraznějšímu poklesu nefinančních benefitů došlo v poštovních službách, účetnictví a auditu a těžbě nerostů. Naopak bez výrazného dopadů krácení benefitů zůstávají státní správa, informační technologie a elektrotechnický průmysl. „Státní správa je jedním z vítězů boje o kvalitní lidi v době krize: nesnižuje mzdy a nemusí omezovat ani benefity. Tím pádem se stává konkurenční především pro menší společnosti," upozorňuje Dalibor Jakuš.  

Klesaly také finanční benefity - odměny a bonusy

Finanční krize má dopad také na finanční odměňování zaměstnanců. „Dopady jsou podobné jako u nefinančních benefitů: odměny bralo ve třetím čtvrtletí méně lidí, zároveň se snížila jejich průměrná výše. Ve třetím čtvrtletí loňského roku odměny přesáhly 15 tisíc korun měsíčně, letos to bylo o 900 korun méně," říká na základě údaje platového průzkumu Merces.cz Dalibor Jakuš.

Průměrná výše odměn tak poklesla o šest procent. Zatímco v loňském roce na ně dosáhla téměř celá čtvrtina zaměstnanců, letos to bylo jen něco nad 18 procent. Přesné srovnání vývoje odměn ukazuje následující tabulka. Srovnává i první údaj kontinuálního průzkumu Merces.cz, který je z roku 2007. Z porovnání je patrné, že se odměny letos snížily téměř na úroveň z před dvou let.


Tabulka 3: Odměny ve třetím čtvrtletí 2009/2008/2007


Zdroj: Merces.cz

Průměrné ročné odměny tvoří necelé dvě třetiny průměrných měsičních mezd. Je však potřeba si uvědomit, že je má pouze necelá pětina zaměstnanců, ve třetím čtvrtletí 2009 dokonce jen 18,2 procenta. Ještě v minulém roce to bylo 23,7 procenta, v roce 2007 dokonce 24,3 procenta. „Pro odměny platí něco podobného jako pro nefinanční benefity - pro zaměstnavatele není příliš problematické postupně je snižovat," upozorňuje Dalibor Jakuš.

Kontinuální průzkum Merces.cz zachycuje také třinácté platy, které mají lidé slíbené, případně už jejich část do třetího čtvrtletí dostali. Zatímco v minulém roce se do 30. září třinácté platy vyšplhaly na více než 17 270 korun, letos jsou o čtyři procenta nižší - pohybují se kolem 16 650 korun.


Tabulka 4: Třinácté platy ve třetím čtvrtletí 2009/2008/2007


Zdroj: Merces.cz

Ve třetím čtvrtletí klesla i průměrná mzda. Ta podle Jakuše kopíruje krizi na trhu práce. „Z pohledu vývoje mezd je jasné, že krize na trhu práce neskončila, ale hledá si teprve své dno. Mzdy se snižují postupně, odměny bere méně lidí a totéž platí pro nefinanční benefity," říká Jakuš. Vývoj měsíční mzdy je zachycen v grafu:


Graf 1: Mzdy podle čtvrtletí 2009/2008/2007


Zdroj: Merces.cz

Svého maxima dosáhla výše mezd v České republice ve čtvrtém čtvrtletí minulého roku. Tehdy se krize teprve rozbíhala, zaměstnavatelé ještě nemohli tak rychle reagovat na ekonomické problémy. Od tohoto bodu se podle průzkumu Merces.cz průměrné mzdy snižují. „Nesmíme zapomínat, že celý veřejný sektor jede ve starých kolejích. Sice mohlo dojít k určitým snížením odměn, ale platy se vyvíjejí podle tabulek. Až od nového roku dojde k čtyřprocentnímu plošnému snížení. Pokud se tedy zaměříme jen na privátní sektor, pokles mezd ve třetím čtvrtletí je tam výraznější," uvádí jednatel společnosti Profesia.

Změny mezd a benefitů v závislosti na postavení v hierarchii organizace

Jelikož databáze platového průzkumu Merces.cz obsahuje údaje několika desítek tisíc lidí, vývoj mohl být analyzován také v závislosti na postavení daného zaměstnance v hierarchii dané organizace. Jinými slovy, vše bylo analyzováno pro tyto skupiny zaměstnanců: dělníci a pomocné práce, kvalifikovaní pracovníci, administrativa, technici, kvalifikovaní netechnici, nižší a střední manažeři, top manažeři. Nejdříve se podívejme na celkové údaje o jejich mzdách:


Tabulka 5: Mzdy zaměstnanců řazených podle hierarchie (porovnání 3. čtvrtletí 2008 a 2009) v Kč


Zdroj: Merces.cz

„Poslední sloupec tabulky uvádí změnu mezi třetím čtvrtletím letošního a minulého roku. Jsou to absolutní růsty nebo poklesy mezd. Výsledky jsou ovlivněné několika faktory: top manažeři v době krize nejdou s platy globálně níž. Přece jenom existuje mnoho firem, které si naopak musejí najímat dobře placené manažery na řešení ekonomických problémů. Naopak, nejhůře placení zaměstnanci už víceméně nemohou být odměňováni hůře," vysvětluje Dalibor Jakuš.

Jediným na první pohled nečekaným výsledkem je růst mezd administrativních zaměstnanců. To ale podle Dalibora Jakuše není překvapivé. „Administrativa je silně zastoupena ve státní správě, v níž se platy vyvíjejí na základě tabulek, navzdory krizi tedy stabilně stoupají. Nerozhoduje ekonomika, ale počet odsloužených let," dodává Jakuš.

Zajímavější údaje ukazuje následující tabulka (č. 5), ve které jsou znázorněny odměny jednotlivých skupin zaměstnanců, změna mezi třetím čtvrtletím letošního a minulého roku. Poslední sloupec pak ukazuje, jak se změnil podíl lidí, který odměny pobírají. Například odměny pomocných pracovníků a dělníků se snížily z 6 680 korun na 6 246 korun, přičemž je dostává o čtyři procentní body méně lidí než v třetím čtvrtletí minulého roku. Naproti tomu top manažerům klesly odměny o pětinu. Jsou ale výrazně vyšší než u níže postavených manažerů - 91,5 tisíce versus necelých 40 tisíc korun.


Tabulka 6: Odměny zaměstnanců řazených podle hierarchie (porovnání 3. čtvrtletí 2008 a 2009) v Kč


Zdroj: Merces.cz

„Změny odměn více ilustrují vývoj ekonomiky. Odměny managementu jsou navázány na výsledky firem. Je tedy pochopitelné, že oproti minulému roku klesly o pětinu u vrcholových manažerů, o 17 procent u nižších a středních manažerů. Jako zajímavé se může zdát, že odměny stouply technickým profesím", upozorňuje Dalibor Jakuš.

Změny u finančních benefitů odpovídají také vývoji benefitů nefinančních, jak ukazuje tabulka 6. Například kvalifikované technické pracovníky (v tabulce pod zkratkou techn.) nejméně postihlo omezování nefinančních benefitů - u žádného z nich se nesnížil počet jejich příjemců o dvouciferný procentní bod. Naproti tomu nápoje na pracovišti měla třetina dělníků, nyní je to zhruba o oněch 15 procentních bodů méně (viz tabulka).


Tabulka 7: Změna v poskytovaní nefinančních benefitů (v procentních bodech)


Zdroj: Merces.cz