Proč vyspělé ekonomiky experimentují se základním příjmem?
19.1.2022
Myšlenka základního příjmu tkví v tom, že vláda nabízí svým obyvatelům pravidelný finanční příjem. Občané ho získají bez námahy, není podmíněný prací. Podle zastánců této sociální politiky je to nejrychlejší způsob, jak skoncovat s chudobou ve světě. Nový impulz dává této myšlence i post-covidový stav (nejen) evropských ekonomik. Víte, jak dopadly sociální experimenty se základním platem v různých zemích světa?
Měsíční plat bez námahy? Ano, přesně tak
Co kdyby obyvatelé státu dostávali měsíční příjem bez toho, aby museli pracovat? Podle politické teorie základního platu by mohli občané nakládat se získanými prostředky na uspokojování základních životních potřeb podle vlastního uvážení.
Nadšenci a navrhovatelé základního příjmu tvrdí, že právě toto je nejrychlejší a nejlepší způsob, jak ukončit chudobu ve světě. Také je to podle nich účinný nástroj na vyrovnání se se zvyšující se nezaměstnaností, kterou vyvolává automatizace a robotizace. Výsledky experimentů se základním platem, které se realizovaly ve Finsku, Kanadě či Japonsku naznačují, že obyvatelé, kteří základní plat získali a pobírali, byli šťastnější a zdravější. Zároveň se zvýšila důvěra ve státní instituce a snížila se kriminalita.
V Kanadě polovina mzdy, v Jižní Koree pouze farmářem
Experimenty se základním platem se realizovaly podle portálu Visual Capitalist minimálně ve 48 zemích světa, přičemž každá z nich k němu přistoupila jinak.
V některých případech byl příjem vyplácený jednotlivcům, jinde domácnostem. V rámci experimentu některé země vyplácely základní příjem jednorázově, jiné zase na pravidelné bázi. V Jižní Koree tento experiment aplikovali pouze na vybranou skupinu obyvatelstva (farmáře) - Basic Income for Farmers, v USA zkoušeli a měnili výši základního platu s cílem najít tu optimální. V kanadském Ontariu byla hodnota základního příjmu nastavená tak, že reflektovala polovinu běžného výdělku.
Jak dopadl experiment ve Finsku?
Krajina tisíců jezer se dlouhodobě drží na vrcholu žebříčku sledujícího životní úroveň obyvatelstva.
Finský experiment se základní univerzální mzdou v letech 2017 až 2018 podporovaný vládou dopadl nad očekávání. „Příjemci základního příjmu byli spokojenější se svým životem a měli menší psychickou zátěž než kontrolní skupina," zhodnotili vědci z Helsinské univerzity v závěrečné studii. "Měli také pozitivnější vnímání jejich ekonomického blahobytu."
Profesorka Helena Blomberg-Kroll se podle deníku The Guardian vyjádřila: „Přestože základní příjem nedokáže vyřešit všechny naše zdravotní a společenské problémy, určitě se musí diskutovat o tom, že by to mohlo být součástí řešení v době ekonomických těžkostí."
Finové v experimentu platili 2 000 nezaměstnaným, kteří byli náhodně vybraní, pravidelný měsíční příjem 560 euro. Osobám, které příjem pobíraly, nevznikla povinnost hledat si práci. Pokud si však navzdory tomu nějakou našli, na příjem jim nikdo nesáhnul.
Základní mzda v Japonsku jako opatření vůči robotizaci
Japonský experiment se základní mzdou byl financovaný podnikatelem Yusaku Maezawa, který se v roce 2020 rozhodl investovat do něj 9 milionů dolarů. Rozdělil je mezi 1000 náhodných lidí, kteří ho sledovali na Twitteru. Měl jedinou podmínku, a to, že se pravidelně zúčastňovali průzkumu. Ten sledoval, jak tyto peníze ovlivňují jejich život.
Úspěšný miliardář, který se jako první soukromý pasažér proletěl okolo měsíce, doufá, že pozitivní výsledky tohoto experimentu nastartují debatu o politice základního příjmu. V Japonsku totiž automatizace a robotizace nabírá šílené tempo.
Koronavirus nahrává univerzální mzdě
Zvýšenému zájmu o téma univerzální mzdy nahrává i pandemie koronaviru. Nadšenci této myšlenky tvrdí, že finanční ztráty a nejistoty, které post-covidová situace generuje, jsou pro občany neúnosné a zoufale potřebují získat jistotu finančního příjmu. Dokonce papež František se ve svém velikonočním projevu už v roce 2020 vyjádřil, že „nastává čas na zvážení univerzální základní mzdy".
