Zaměstnanci očekávají v průměru o 19 % nižší plat, než nakonec nacházejí na výplatních páskách.

25.5.2010

Češi jsou, co se týká očekávaných platů pesimističtí. Očekávají nižší příjmy, než nakonec reálně dostanou. Od roku 2007 sice mzdová očekávání v jednotlivých kvartálech rostla, krize však tento trend otočila. Tuzemští zaměstnanci si v prvním kvartálu 2010 přejí 18 779 korun, což je o 19 % méně, než v průměru dostávají. Vyplývá to z analýzy společnosti Profesia, která provozuje stejnojmenný pracovní portál.

V rozsáhlém průzkumu se srovnávaly očekávané platy, které by si lidé přáli mít a uvádějí je v životopisech, s reálnými průměrnými platy vyplácenými zaměstnavateli podle průzkumu Merces.cz. „Očekávané platy byly vždy nižší než skutečné, no v prvním kvartálu 2010 je tento rozdíl největší od roku 2008. Uchazeči ve svých životopisech uvádějí o 19 % nižší plat než je průměrný výdělek zaměstnanců," říká Miroslav Dravecký, projektový manažer průzkumu platů Merces.cz, který provozuje společnost Profesia.

Graf: Očekávané platy v jednotlivých čtvrtletích (2007 - 2010)

Zdroj: Profesia.cz

Podle Draveckého to znamená, že si Češi uvědomují rizika probíhající krize. „Situace na Slovensku je naprosto odlišná. Tamní očekávaní stále rostou, i když pomaleji. Ačkoliv je průměrný plat na Slovensku výrazně nižší než v České republice, Slováci v roce 2010 očekávají 761 euro, což je zhruba 19 400 Kč. Jinými slovy, očekávají vyšší mzdu než Češi," říká Dravecký.

V roce 2008 byla mzdová očekávání Čechů o 9 % nižší než realita na mzdových páscích, nyní je již zmíněných 19 %. Rozdíly mezi očekávanými a reálnými platy ve vybraných úrovní pozic jsou uvedeny v následující tabulce:

Tabulka: Rozdíl platových očekávání a reálných platů podle úrovní pozic (v %)

Zdroj: Merces.cz

Z tabulky je patrné, že nejreálnější očekávaní měli kvalifikovaní pracovníci a zaměstnanci ve službách. A zároveň z ní vyplývá, že manažeři jsou obvykle příjemně překvapeni, že po sečtení benefitů a odměn mají o zhruba čtvrtinu více, než očekávali. To je částečně ovlivněno tím, že právě tyto pozice s sebou nesou výraznou výkonovou složku mzdy, která je obtížně predikovatelná. Lidé proto konzervativně míří na základní složku mzdy.

Pokud srovnáme údaje podle věku, pak nejreálnější platová očekávání měli v loňském roce lidé mezi čtyřiceti pěti a padesáti čtyřmi lety. Zaměstnanci mezi dvaceti pěti a třiceti čtyřmi lety se mohli pochlubit o 16 % vyšším reálným platem, než očekávali.

Překvapivě jsou očekávání lidí také v nejbohatším regionu, v Praze, až o 21 % nižší než výše reálných platů. Výše očekávaných platů v Praze byla 22 879 korun, zatímco průměrná skutečná mzda podle průzkumu činila téměř 29 tisíc korun. „Důvodem podstatně nižších platových očekávání v Praze je to, že si zde hledají práci také lidé z regionů. Ti přizpůsobují svá platová očekávání úrovni mezd v regionech, ze kterých pocházejí a ty jsou podstatně nižší než platy v Praze," uzavírá Dravecký.