Ženy vydělávají méně napříč různými státy, ale rozdíly v odměňování žen a mužů se liší. Proč rozdíly existují?

7.3.2022

Nejnovější analýza portálu Platy.cz potvrzuje, že ženy v různých zemích vydělávají méně. Za mzdovou nerovnoměrností stojí mnoho příčin, čísla nemusí být ovlivněná diskriminací, ale např. pracovními preferencemi, zažitými stereotypy nebo ekonomickou orientací.

Když ve firmě vyberete skupinu zaměstnankyň a skupinu zaměstnanců a zkusíte odhadnout, která část vydělává více, pravděpodobně to nebude náročné. Zkušenosti i statistiky ukazují jednoznačně na muže.

České ženy vydělávají téměř o čtvrtinu méně než muži. Potvrzuje to nejnovější analýza portálu Platy.cz, který patří do portfolia společnosti Profesia.

Celková průměrná mzda žen představuje 38 490 Kč v hrubém. V případě mužů je to až 50 431 Kč. Rozdíl v těchto hrubých výdělcích představuje 11 941 Kč, tzn. téměř 24 %.

Průměrný čistý výdělek se u žen pohybuje lehce nad 30 000 Kč

Pokud průměrné celkové platy přepočítáme v kalkulačce čisté mzdy, za předpokladu, že lidé nemají děti a uplatňují si nezdanitelnou část, můžeme vidět, že čistý příjem žen je 31 tisíc korun. U zaměstnanců je to téměř 40 tisíc korun.

Podle průměru dostanou muži do své peněženky každý měsíc skoro o devět tisícových bankovek více než ženy.

Jak jsou na tom ostatní země V4?

Portál Platy.cz patří pod mezinárodní web Paylab.com, který seskupuje mzdové portály napříč celým světem. Analýza proto porovnává rozdíly mezi příjmy žen a mužů ve více zemích.

Rozdíl v platech mužů a žen je viditelný ve všech státech V4. České, slovenské a maďarské ženy jsou na tom oproti mužům podobně. Rozdíly v Polsku jsou ale mnohem výraznější.

Zatímco ve zmíněných zemích Vysegrádské skupiny představuje platový rozdíl mezi pohlavími zhruba čtvrtinu, polský nepoměr je na úrovni téměř 33 %.

Kde jsou mzdové nesrovnalosti méně výrazné?

Mezi zeměmi V4 vidíme nejnižší nepoměr mezi platy žen a mužů v Maďarsku. Rozdíl tu představuje zhruba 22 %. Ve Vysegrádské čtyřce můžeme sledovat výraznější platové disproporce jako v jiných státech Evropy. Nižší rozdíly mezi pohlavími vidíme například v balkánských státech. Ovlivňuje to hlavně jiná orientace hospodářství s vyváženějším zastoupením obou pohlaví u nejžádanějších pozicích na trhu práce.

Příkladem může být Chorvatsko. Oproti zmíněným státům v srdci nejstaršího kontinentu je rozdíl výrazně nižší. Představuje zhruba 16 %.  

Ještě nižší nepoměr v platech je na severu Evropy. Oproti Slovensku tu vidíme výrazně vyšší podíl žen na manažerských pozicích. Například finské zaměstnankyně mají v průměru o necelých 12 % nižší plat než jejich kolegové.

Jaké faktory mají vliv na rozdíly v platech?

Za mzdovou nerovnoměrností stojí mnoho příčin, jednou z nich jsou jiné pracovní preference. Hlavně pro země Vysegrádské skupiny je typické, že v odvětvích s převahou ženského pohlaví vidíme nižší platy. Sektory s vyšším podílem žen tvoří například zdravotnictví a sociální péče, administrativa nebo ekonomika, finance a účetnictví. Naopak, když se podíváme, ve kterých odvětvích vidíme reakce od mužů, dominují například telekomunikace, elektrotechnika a energetika a strojírenství.

Dalším z faktorů, které mají vliv na rozdíly v platech žen a mužů, je mateřská dovolená. V mnoha zemích je péče o novorozené dítě téměř vždy na matce. Zatímco ženy jsou několik let na mateřské dovolené, jejich mužští kolegové nabývají v pracovním životě zkušenosti a s tím často souvisí i platový progres.

V různých oblastech se však stále můžeme setkávat s vlivem rodových zvyků. Ženy stále ještě nejsou vychovávané a motivované pracovat na kariéře. Stále proto přetrvávají zvyklosti, u kterých je za živitele rodiny považován otec, zatímco matka se má starat o domácnost a děti.

Dalším důležitým důvodem, který často souvisí s předešlými zmíněnými faktory, je také skutečnost, že ženy si často už na pracovních pohovorech říkají o méně peněz. Tento problém se často řeší v zemích jako je Slovensko, Česká republika, Maďarsko či Polsko. Důvodem může být nižší iniciativa. Jsou případy, kdy ženy samotné často za živitele rodiny považují muže. Zároveň se však setkáváme s tím, že ženy mají často na trhu práce i díky historickým označením méně sebevědomí a platová vyjednávání jim dělají větší problémy. Důležitým momentem je zároveň i fakt, že v mnoha zemích platí, že když ženy vyjednávají o penězích, musí vyjednávat s manažerem - mužem.